Nekomedogenní produkty: Neměly by, ale mohou ucpat vaše póry

Co znamená označení „nekomedogenní“?

Komedogenita jetendence kosmetické složky nebo produktu ucpávat póry .

Pokud na produktu najdete označení „nekomedogenní“ , pravděpodobně se můžete vyhnout ucpání pórů na pokožce a zároveň nepříjemnostem, které ucpané póry způsobují – vyrážky, akné atp. No neexistuje žádný oficiální předpis , že výraz „nekomedogenní“ na etiketách kosmetiky zaručí, že je zcela bez přísad, které jsou komedogenní.

Zní to trošku šíleně, proto má velký smysl udělat si patch test , než začnete produkt používat pravidelně. Rozhodně však čtěte dál, protože vám dáme odpovědi i na mnohé další otázky.

Skóre komedogenity

Pravděpodobně jste již někdy viděli tabulku komedogenity se stupnicí, která hodnotí jednotlivé složky podle jejich schopnosti ucpávat póry:

• 0 – zcela nekomedogenní složky
• 1 – mírné komedogenní složky
• 2 až 3 – středně komedogenní složky
• 4 až 5 – silně komedogenní složky

Čísla ve stupnici komedogenity pocházejí ze studií publikovaných akademickými pracovníky – čili jsou do jisté míry spolehlivé a platné. Ale když se ponoříte hlouběji do problematiky, objeví se problémy.

Co je špatného na stupnici komedogenity?

Odpověď jsme uvedli již v úvodu: Produkt obsahující komedogenní složku nerovná se komedogenní produkt. Problém je v tom, že studie, na jejichž základě vznikla stupnice komedogenity, neodrážejí použití jednotlivých složek v realitě. Zde je několik důvodů:

1. STUDIE NA UŠÍCH ZAJÍCŮ JSOU NESPOLEHLIVÉ

Nejběžnějším testem komedogenity je test na zaječím uchu, který byl v 70. letech 20. století průkopníkem v testování kosmetiky. Zaječí uši jsou totiž citlivější než lidská kůže , takže rychleji reagují na komedogenní produkty, což je pohodlnější.
Naneštěstí si vědci neuvědomili, že v uších zajíců jsou přirozeně rozšířené póry (někteří je dokonce považovali za akné), takže složky, které byly komedogenní u zajíců, nebyly komedogenní u lidí . A to vedlo k ještě většímu počtu falešně pozitivních výsledků.

Věděli jste, že?

Nejznámějším falešně pozitivním výsledkem komedogenity na uších zajíců je vazelína . O ní se diskutovalo až do 90. let, proto je tento mýtus stále tak rozšířený.

2. TESTY NA LIDĚ JSOU TAKÉ CHYBNÉ...

Jelikož zaječí uši neodrážejí to, co se děje na lidské kůži, pak je zřejmě řešením testování na lidech, no ne? Ano, ale is ním souvisí problémy...

• obvykle se k testování používá kůže na zádech , ale ta se velmi liší od pokožky obličeje (obličej má více vlasových folikulů a je více vystavena slunečnímu světlu)
  • Problém: Výrobky aplikované na zádech nemusí ukázat reálný výsledek, který lze uplatnit na pokožce obličeje.
• zpravidla jsou testováni lidé s velkými, rozšířenými póry , kteří jsou náchylní k tvorbě pupínků
  • Problém: Bude někdo s menšími póry nutně reagovat na výrobek stejně? A co lidé se středně velkými póry?
• složky, které se mají testovat, se setřou a místo aplikace se překryje obvazem
  • Problém : V reálném životě není časté, abyste si produkt z pokožky setřeli, no ne? Takže model neodpovídá realitě, a tedy neodráží reálnou situaci.
• testy jsou prováděny na relativně malých vzorcích – a to je zásadní problém

Jak vidíte, užitečnost výsledků těchto testů a jejich uplatnění v každodenním životě je tedy opět nadhodnoceno. Tak jako při testech na zaječích uších.

3. DŮLEŽITÁ JE KONCENTRACE SLOŽKY

Pokud jste četli detektivku Vražda na zámku Styles od Agathy Christie, možná znáte trefné tvrzení, které se vztahuje i na naši problematiku: „Dávka dělá jed“. Za všechny jeden příklad ze života: Vypít sklenku vína je v pořádku, ale vypít 10 sklenic má za následek řádnou kocovinu a 50 sklenic vás přinejmenším dostane do nemocnice.

Ukazuje se, že ucpané póry fungují stejným způsobem. Složky, které jsou silně komedogenní, když jsou testovány samostatně nebo ve vysokých koncentracích, se po dostatečném zředění stávají nekomedogenními.

Co z toho vyplývá? Že z přečtení seznamu složek nelze určit, zda bude daný produkt komedogenní, nebo ne . Hodně závisí na koncentraci složky, dále na kombinaci složek či na tom, v čem byla daná složka rozředěna. A to na obalu produktu nenajdete.

Kdy je stupnice komedogenity užitečná?

1. Máte-li podezření, že některý z vašich produktů vám ucpává póry

Prohlédněte si seznam složek jednotlivých produktů, a pokud se vysoko v seznamu nacházejí takové, které mají stupeň komedogenity 4 až 5, možná vás to nasměruje a vy zjistíte, kdo jsou „potenciální podezřelí“. No je to spíše předpoklad než přesvědčivý důkaz, že ta která složka opravdu může za ucpávání vašich pórů.

2. Máte-li velmi mastnou a citlivou pleť a pleť náchylnou k akné

Pokud zpozorujete, že produkt obsahuje příliš silně komedogenních přísad a jste náchylní k tvorbě akné, raději se takovému produktu vyhněte nebo jej nejprve důkladně otestujte patch testem a velmi opatrně pokračujte v jeho používání.

Samozřejmě, pokud jej používáte a je v pořádku, nepřestávejte jen kvůli seznamu komedogenních přísad! Vaše zkušenosti jsou přece více než nějaká tabulka...

Věděli jste, že?

Na lakrem.cz ve funkci „složky podle typu pleti – špatné pro mastnou pleť“ naleznete všechny složky, které mají vyšší stupeň komedogenity (4 – 5). Je to užitečná pomůcka pro ty, kteří bojují s akné.

4 tipy na super „nekomedogenní“ produkty

Skóre komedogenity - tabulka

Pro zobrazení celého seznamu přejeďte prstem přes tabulku.